Teroristé mají spadeno na prezidenta a jeho dceru. Jen vy, jakožto elitní příslušník speciální jednotky, můžete celou situaci zachránit. Pokud tedy budete mít dostatečnou fyzičku, přesnou mušku a skvělý postřeh. Přesně tohle je základní premisa Aim Assault, nové akční videohry pro virtuální realitu, kterou vyvinulo české studio DIVR Labs.
Z arkádových heren do virtuální reality
Aim Assault čerpá inspiraci z klasických automatových stříleček se světelnými pistolemi, jako byly v 90. letech série Virtua Cop a zejména Time Crisis. Tedy z titulů, které dnes už patří mezi retro hry. Ve VR ale jejich postupy stále působí svěže a Aim Assault patří bez jakéhokoli přehánění k tomu nejlepšímu, co v tomto specifickém subžánru vzniklo. Může za to jednak kvalitní herní design, ale vlastně také nedostatek konkurence.
Byť by se mohl žánr velkolepých stříleček, v nichž hráč neovládá pohyb postavy, ale soustředí se výhradně na intenzivní střelbu, zdát ideální pro zpracování ve virtuální realitě, ambiciózních her tohoto typu vzniklo jen pár. Ty s největším produkčním zázemím přitom byly míněny hlavně jako demonstrativní ukázka nové technologie. Platí to například pro titul Arktika.1, jehož vývoj pro přelomový, ale dnes již zastaralý, VR headset Oculus Rift zafinancovala společnost Meta. Oceňovaná adrenalinová akce Blood & Truth zase ukázala možnosti úspěšného zařízení PlayStation VR. Zbytek nabídky kolejnicových stříleček pro virtuální realitu vyplňují díla menších indie studií, mezi nimiž Aim Assault svými kvalitami září.
Kouzlo pohybu
Že se českým vývojářům z DIVR Labs podařilo udělat svou novou hru kvalitně, není nijak překvapivé. Jedná se totiž o zkušený tým, který se již v roce 2016 postaral o střílečku Blue Effect. Ve stejné době se na trh dostaly headsety Oculus Rift a HTC Vive, které současnou vlnu zájmu o virtuální realitu odstartovaly. V DIVR Labs se však nevěnují jen domácímu hraní. Společnost totiž v Praze, Londýně a Stockholmu provozuje speciální arény, v nichž se mohou hráči reálně pohybovat prostorem, což přináší více vtahující zážitek než hraní v obýváku.
Právě problémy s pohybem při hraní ve VR jsou jedním z důvodů, proč Aim Assault nemá příliš silnou konkurenci. Situace, kdy hráč kráčí či jezdí virtuálním světem, ale v tom fyzickém zůstává na místě, totiž může způsobovat nepříjemnou nevolnost. V mnoha jiných hrách tak hráčova postava raději zůstává statická, nebo se přemisťuje skokově. Tento ústupek komfortu si ovšem vybírá daň na míře imerze.
Zamířit, pal!
Co dělá virtuální realitu zajímavou pro tvůrce i hráče videoher, není primárně plastické zobrazení vyplňující většinu zorného úhlu. Jde především o způsob ovládání a interakce se hrou. Na střílečkách, jako je Aim Assault, je to hodně patrné. Nutnost fyzicky mířit ve virtuálním prostoru a nikoli jen na ploché obrazovce přináší zcela nový typ výzvy. Vývojáři jsou si toho vědomi, a proto do hry záměrně nepřidali žádný druh asistence. Hraní je tak velmi fyzickým zážitkem, při němž se člověk doslova zapotí.
Tato skutečnost může některé fanoušky her a technologií k virtuální realitě přitahovat, jiné však naopak odrazuje. Pokud si chtějí při hraní hlavně odpočinout, úplně se jim nechce divoce poskakovat po pokoji. Je také třeba přiznat, že moderní VR headsety stále nejsou zcela pohodlné a ty sofistikovanější často vyžadují množství nejrůznějšího nastavování, aby je bylo možné využít naplno.
Indie scéna jako tahoun virtuální reality
Hraní ve virtuální realitě se dnes nachází v poněkud nešťastném bludném kruhu. Mnoho hráčů si příslušná zařízení nechce pořídit jak z výše zmíněných důvodů, tak zkrátka proto, že není k dispozici dostatek všeobecně atraktivních her od velkých studií. Na druhé straně ovšem relativně nízký počet headsetů kolujících mezi hráči odrazuje vývojáře od toho, aby se do velkých a náročných projektů pouštěli, protože se zkrátka finančně nevyplácí. Tím se otvírá prostor pro indie studia, která segmentu her pro virtuální realitu drtivě dominují.
Úspěch přitom mají i ta česká. Nade všemi samozřejmě ční společnost Beat Games, jejíž hra Beat Saber patří dlouhodobě k nejpopulárnějším a nejúspěšnějším VR titulům vůbec. Vděčí za to především jednoduchému, a přitom velmi chytlavému nápadu s rozsekáváním kostiček do rytmu hudby. Pozoruhodná je ovšem třeba také akční hra Dead Effect 2 VR od brněnského týmu BadFly Interactive (nyní Ingame Studios), originální skákačka Next Move od Typico Games nebo závodní Track Craft od Brainz Gamify. Stejně jako Aim Assault jsou to všechno hry, jejichž kouzlo nespočívá ve vysokých produkčních hodnotách, ale v zajímavém a dobře zpracovaném nápadu.
autor: Miroslav Libicher | gamingprofessors.cz
Buďte první kdo přidá komentář