Brass: Birmingham – nejlepší deskovka na světě?

Pokud vás alespoň trochu zajímají deskové hry, tak byste určitě měli znát BoardGameGeek (BGG), nejrozšířenější online forum s databází téměř všech vydaných deskových her a velmi aktivní audiencí, která deskovky hodnotí . A na prvním místě v hráčském hodnocení napříč všemi kategoriemi trůní hra Brass: Birmingham, která z vás udělá továrníka velké průmyslové revoluce.

Brass: Birmingham je velmi propracovaná eurohra pro 2–4 hráče, kterou odehrajete za cca 2 hodinky. Pokud ji teda nehrajete poprvé a nesnažíte se přelouskat přiložená pravidla, ale k tomu se dostaneme později. Možná vám teď vrtá hlavou, co to ta eurohra je? Můžeme si teď udělat malé edukační okénko a říct si, co to vlastně znamená. Jak napovídá geografické zabarvení tohoto typu deskových her, jejich základ byl položen na ‚‚Starém kontinentě‘‘, konkrétně v Německu, kde v roce 1995 vyšla legendární hra Osadníci z Katanu. Jednoduchá pravidla, herní doba okolo hodiny, víceméně nekonfliktní téma a malá porce náhody, to vše vedlo ke vzniku celé nové generace deskových her. Dnes, po třiceti letech, se eurohry staly o trochu komplexnější, propracovanější a spojuje je několik základních charakteristik: 

• Nekonfliktní téma, kdy k soubojům dochází pouze nepřímo, a to o zdroje, které jsou omezené, pro nastartování ekonomiky dané hry.
• Téměř nulová náhoda. Hru si dokážete velmi pečlivě plánovat dopředu a pak můžete být naštvaní hlavně na sebe, že váš masterplán nevychází.
• Hráči nemohou být vyřazeni ze hry.
• Celkový herní čas by neměl překročit dvě hodiny.

Dá se předpokládat, že se váš mozek během hraní euroher vytočí do pěkných obrátek, až se z vás bude kouřit, a tím, že ve hře je minimum náhody, tak si za prohru většinou můžete sami, což vás může motivovat hrát hru brzy znovu a lépe. 

Naproti tomu stojí druhý proud her, které se označují jako ameritrash, o kterých si něco povíme zase příště. (Ale věřím, že již teď dokážete odhadnout, co za typ her to bude.)

Po této drobné exkurzi se můžeme vydat zpátky do West Midlands v Anglii roku 1770–1870, kam vás přenese pěkný tématický art na krabici, která není zas tak velká, na to, kolik obsahuje komponentů. Nepřekvapivě je největším prvkem herní plán zobrazující průmyslová města, která jsou spojena vodními kanály nebo železnicemi, a můžete si ho otočit dle libosti na denní nebo noční verzi. Na hru to nemá žádný vliv, takže jde jen o to, jestli chcete vaše továrny držet otevřené ve dne, anebo radši naženete pracanty ke strojům pod rouškou tmy. Vyberete si svého oblíbeného továrníka nebo továrnici, něco si o nich můžete přečíst, připravíte si desky hráčů, na které si vyskládáte vaše žetony průmyslu, a konečně se můžeme pustit do hraní. Teda vlastně… do čtení pravidel, které (dle mého názoru) nejsou napsané úplně přehledně, což potvrzovaly i zmatené výrazy mých spoluhráčů, když jsme si je četli a snažili je pochopit. Nakonec jsem si jako správný mileniál radši pomohl videem na YouTube, které herní mechaniky popsalo mnohem přehledněji a pochopitelněji. 

Můžeme se tedy vrhnout do první éry vodních kanálů a začít budovat své továrny a síť spojů mezi jednotlivými městy. Co dělá Brass zábavným je nepřímá interakce mezi hráči, kdy můžete oportunisticky využívat továrny a kanály ostatních hráčů. Pokud chcete něco postavit, tak logicky potřebujete určité suroviny (např. uhlí nebo železo), které můžete vzít z nejbližšího dolu (a je jedno, že je to důl vašeho protihráče), anebo si je můžete koupit za peníze na volném trhu. Často se tak stává, že spotřebujete suroviny soupeři, který s nimi již třeba počítal ve svém kole. Pokud však suroviny na trhu chybí, lze suroviny na trh doplnit a vyinkasovat za to náležité finance. Hra tak velmi jednoduše, ale přesto účinně simuluje nabídku a poptávku daných surovin. 

Po jedné éře, kdy vodní kanály pozbývají důležitosti, se hlásí ke slovu éra železnice. Do ní si můžete přenést určité typy průmyslu, ale železniční přepravní síť si musíte vybudovat znovu a samozřejmě za víc peněz. Peníze ale nejsou všechno. Na konci je rozhodující počet vítězných bodů. 

Brass: Birmingham můžu s klidným srdcem doporučit všem, kteří se nebojí trošku zapojit mozek u komplexnějšího kousku, ale je třeba zároveň dávat pozor, ať to nepřemyslíte a neupadnete do analýzy-paralýzy. Stejně se vše změní dřív, než budete na tahu. Drobná vítka jsou za mě ne moc přehledná pravidla. Asi je pravda, že uživatelé hodnotící na BGG protěžují komplexnější hry, ale myslím si, že si první místo s klidným svědomím zaslouží. Tak si nasaďte cylindr a začněte roztáčet kola průmyslu.