Svobodné operační systémy postavené na jádru Linuxu jsou tu s námi už od devadesátých let. Prosadily se zejména na serverech a v supervýkonných počítačích pro vědu a výzkum. Na desktopu, tedy na počítačích pro použití v domácnostech třeba na internet, kancelář nebo hry, tam to dlouho drhlo. Uživatelů přibývalo pomálu, přestože jsou linuxové systémy zpravidla zcela zdarma a bez jakýchkoli poplatků za provoz.
Není se ale čemu divit, počítače devadesátek nebyly ani v mainstreamu ještě dospělé a dostatečně rozšířené mezi veřejnost. Opravdový boom nastal s prvními komerčně úspěšnými Windows v polovině devadesátých let a v českých domácnostech byl počítač běžnou záležitostí až kolem přelomu tisíciletí. První slušně použitelný a uživatelsky jakž takž přístupný desktopový Linux přišel až s Ubuntu v roce 2004. Od té doby raketově vzrostl počet různých linuxových distribucí snažících se sesadit Windows, nebo je alespoň napodobit natolik, aby přechod na Linux nebyl tak hrůzostrašný. Už zmíněné Ubuntu bývá první volbou pro nováčky, zejména díky jeho rozšířenosti, uživatelské základně a přívětivému uživatelskému rozhraní. Následuje Linux Mint, který více připomíná Windows z éry Windows 7, Pop!OS, Zorin a spousta dalších systémů. Po 20 letech snažení tu máme 4 % uživatelů na desktopech s OS postaveným na Linuxu. Tuto hranici se podařilo překonat vůbec poprvé v roce 2024 a přestože to pro nezasvěcené vypadá, že se snaha míjí účinkem, dějí se veliké věci!
Už několik let jsme svědky zlepšování kompatibility linuxových operačních systémů s HW v domácnostech, ať už to jsou tiskárny, wi-fi routery nebo PC komponenty. Tiskárnu si systém povětšinou najde automaticky bez nutnosti cokoli instalovat a firmy AMD a Intel uvolnily své drivery jako open source, mohou tak být zabudovány přímo do linuxového kernelu. To významně zjednodušuje prvotní nastavení systému. Často vše funguje na první dobrou. Trochu problematická je NVIDIA, jejíž ovladače jsou sice na Linuxu rovněž dostupné, ale musí se ručně doinstalovat. A některé síťové karty nemusí fungovat ihned. Je tak dobré si kompatibilitu nejprve ověřit.
Kde je vývoj nejznatelnější a pro čtenáře tohoto webu asi nejzajímavější, to je gaming. Poslední dobou roste počet her, které nativně podporují Linux bez nutnosti cokoli emulovat, ať už se jedná o AAA hry nebo indie počiny. Stačí nainstalovat Steam z oficiálního webu Valve nebo správce SW a hrát. Skoro jako na Windows. Lví podíl na nárůstu uživatelů má zmíněná společnost Valve, která postavila oblíbené platformě Wine vrstvu kompatibility Proton umožňující přes Steam na Linuxu spustit i videohry, které nejsou na Linuxu dostupné. Byl to nutný krok, protože na Linuxu běží Steam Deck, handheld, kde je Steam středobod všeho dění. Na desktopu stačí v nastavení Steamu zaškrtnout trochu krkolomné „Vynutit použití specifického nástroje pro kompatibilitu“ a můžete instalovat vše, co vaše knihovna nabízí. Tím se významně zvýšila kompatibilita Linuxu s videohrami obecně, protože vývojáři tak nemusí kompilovat 358 binárek svých her pro 358 různých linuxových distribucí, ale tu těžkou práci za ně obstará Steam a Proton. Není to záruka toho, že vše poběží. Zejména hry využívající různé anti cheat systémy mohou mít s Protonem problém, je vždy lepší si ověřit, jak daný SW běží na dedikovaném webu ProtonDB.
Linuxu tak svítá na lepší časy. Už není potřeba jej ovládat přes terminál (ač je to mnohdy pohodlnější), nabízí slušná desktopová prostředí, kompatibilitu s kancelářskými balíky, internetové prohlížeče, hry a pro nenáročné uživatele může být vhodnou alternativou poté, co vyprší podpora dosluhujících Windows 10. Ostatně ukončení podpory operačního systému od Microsoftu bývá obdobím zvýšeného zájmu o Linux.
Buďte první kdo přidá komentář