Anglický matematik Alan Turing vytvořil něco, co bychom dnes mohli nazvat umělou inteligencí, byť ve velmi omezeném měřítku. V roce 1943 byl vytvořen první model neuronu a o sedm let později při šel Turing s imitační hrou, tzv. Turingovým testem. Jedná se o pokus, kdy si člověk píše s jiným člověkem a s počítačem a má rozeznat, kdo je kdo. Dalším významným vědcem v nově vznikajícím oboru byl americký informatik John Mc Carthy, který na konferenci v roce 1956 zavedl pojem „AI“, tedy „artificial intelligence“. O deset let později pak vznikl první chat bot Eliza z univerzity MIT, jenž napodoboval lidskou konverzaci a uměl reagovat na vstup uživatele. V roce 1979 umělá inteligence poprvé porazila velmistra ve vrhcábech. Od té doby se určitý stupeň AI rozšířil natolik, že se umělé inteligenci prakticky nelze vyhnout, pokud alespoň okrajově používáme počítače či chytré telefony nebo GPS navigace. Jen při psaní tohoto článku mě textový editor opravuje, snaží se nabízet relevantní slova a dokončovat rozepsané věty. Při vyhledávání mi Google obdobně nabízí odpovídající obsah k zadaným heslům. Mobilní telefon umí rozeznat tváře na fotografiích a shlukovat fotky do alb. To vše je umělá inteligence. Co je ale AI doopravdy a je vskutku inteligentní?
Umělá inteligence se začala používat ve větší míře zhruba před 30 lety zejména jako model pro rozpoznávání řeči. Jedná se o algoritmus, jenž se snaží předpovídat, jaké bude následující slovo v započaté větě, nebo na základě zadaného hesla nabízí nejpravděpodobnější výskyty. Typickým příkladem jsou textový procesor Word a vyhledávač Google. Prakticky to je jakýsi pravděpodobnostní model výskytu řetězců slov na základě vzorových souborů poskytnutých jazykovému modelu pro strojové učení. Komplexita jazykových modelů se za posledních 30 let zvýšila natolik, že klasické vyhledávače či textové procesory jsou v drtivé většině přesní. Díky množství slov a obratů, jaké nyní umělá inteligence za desetiletí na shromáždila, dokáže už po měrně přesně vrátit nejpravděpodobnější odpověď na zadání uživatele.
Jan Šedivý, vedoucí oddělení Velkých dat a cloud computingu v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, jmenuje strojové učení jako jednu z největších slabin těchto AI botů, jelikož i když umí dobře pracovat s nashromážděnými daty, těmto datům opravdu nerozumí. Pouze se snaží z již viděného vybrat nejpravděpodobnější shodu na input uživatele. Jan Šedivý ilustruje absenci kontextu a opravdového chápání situace na vlastním chat botu Alquist. Tento český model ČVUT při předváděčce dětem zaměstnanců Amazonu v období Vánoc řekl: „Santa je mrtvý,“ čímž ukázal neznalost kontextu v celé své nahotě a způsobil u přítomných dětí mírné zděšení.
AI na pracovním trhu
Přes všechny zmíněné limity umělé inteligence se čím dál více skloňuje možný zánik některých pracovních míst a jejich nahrazení roboty. Z průzkumu agentury NMS Research vyplývá, že se 15 % Češek a Čechů bojí o ztrátu za městnání vlivem nahrazení umělou inteligencí. Přestože poslední zpráva Mezinárodní organizace práce (ILO) uvádí, že AI pracovní místa spíše promění než odstraní, určité obory jsou ohroženější než jiné. Dříve se věřilo, že první obory, které nahradí AI, budou manuální profese – dělníci, řidiči apod. Dle ILO se ale zejména jedná o kancelářskou práci. Změna navíc dopadne více na ženy.
„Potenciální dopady generativní umělé inteligence se budou pravděpodobně výrazně lišit pro muže a ženy, přičemž podíl zaměstnanosti žen by mohl být automatizací ovlivněn více než dvojnásobně oproti mužům. To je způsobeno nadměrným zastoupením žen v kancelářské práci, zejména v zemích s vysokými a středními příjmy.“
ilo.org
Velmi dobře se AI daří na poli programování. Znalost programovacích jazyků a jejich syntaxe už nyní umožňuje napsat kód dle slovního zadání, nebo najít chybu. Tuto možnost už programátoři rádi využívají a umělá inteligence tak nahrazuje brzy zastaralé googlování. Programátory ale AI zatím nahradí jen těžko, jejich pracovní náplň ale významně promění. Programátor bude muset umět správně zadávat úkoly pro robota tak, aby výsledný kód odpovídal požadavkům klienta. AI zrychlí vývoj a lidé se budou muset novým požadavkům na rychlost kódování přizpůsobit, aby nepřišli o práci.
Další ohroženou skupinou jsou copywriteři a markeťáci. Díky znalosti milionů marketingových obratů umí např. ChatGPT napsat obstojnou reklamu či post na sociální sítě. Jejich pracovní náplň se tak bude muset rovněž přizpůsobit a určitá forma spolupráce s AI se zdá být pro přežití ne vyhnutelná.
Pomalu ale jistě začíná AI fušovat do řemesla, díky stále propracovanějšímu generování obrázků, také grafikům. Téma videoherní AI grafiky se objevilo s příchodem povedeného FPS High on Life, ve kterém si autor Justin Roiland ulehčil práci s generováním plakátů na stěnách díky AI Midjourney. Stejnou umělou inteligenci použil i indie developer adventury The Mystery of the Purple Peacock. Umělá inteligence tak umožnila autorům se zaměřit na důležitější aspekty vývoje. A to je možná ta správná cesta. Pomoc od AI využil i český vývojář Petr Fismol ve své adventuře Král Jister 3, kde hlavní postavu „daboval“ pokročilý text to speech generátor. Nutno podotknout, že velice povedeně.
Umělá inteligence tak zatím lidi nenahrazuje, nýbrž významně zefektivňuje jejich dosavadní činnosti. Trh práce si pravděpodobně bude žádat novou schopnost, a to efektivní pracování s AI a zpracovávání jejích výsledků. V budoucnu se tak díky tomu může otevřít řada dosud neexistujících profesí jako Operátor umělé inteligence apod. Reseller Magazine v rozhovoru s výzkumníky spol. Gartner naznačuje, že pozice umělé inteligence bude spíše v optimalizaci rutinních činností a zlepšování zákaznické spokojenosti, než v eliminaci pozic na pracovním trhu. V důsledku se dle výzkumníků může více pozic otevřít než zaniknout. Pokud se tedy AI opravdu naučíme využívat v náš prospěch, zánik nám nehrozí.
Buďte první kdo přidá komentář